Pojďme si přiznat, že život není vždycky fér. Často se nám dějí věci, kdy si říkáme, co jsme komu udělaly a za co nás kdo trestá. Ptáme se, kdy se na nás už konečně usměje štěstí? Proč jsou všichni kolem nás spokojení a dějí se jim jen krásné věci a nám se obloukem vyhýbají?
Zrovna prožívám takové období. Blíží se mi další termín odevzdání diplomky a já stále nemám ani čárku (protože těch pár odstavců neberu vážně). Zítra mám zkoušku z manažerského účetnictví. Učila jsem se, ale co si budeme povídat, nejde to jako to šlo před pěti lety. Práce je fajn, ale není to ono. Chtěla bych cvičit, protože vím, že tak budu šťastná, ale když na to přijde, zaklapnu budík a raději spím o hodinu dýl. Nemám čas číst (protože škola a přesto pak raději koukám na seriály). A mohla bych přidat další a další řádky toho, co dělám, ale co mě nedělá šťastnou.
Sáhněte si do svědomí a řekněte mi: kolik z těch věcí, na které si stěžujete a díky kterým nejste šťastní, jste už zkusili změnit tak, aby vás šťastné udělaly?
Já jsem neudělala nic. Jediné, co dělám je, že sedím a koukám do zdi. V duchu, ne nahlas, nadávám, jak je můj život na nic. Že jsem sama. Že nejsem schopna dodělat školu. Že nejsem schopna začít se živit tím, co bych chtěla, co by mě naplňovalo.
Pojďme zkusit změnit svůj život. Začít od hlavy, kdy pak je jen malý krok k činům!
Zrovna prožívám takové období. Blíží se mi další termín odevzdání diplomky a já stále nemám ani čárku (protože těch pár odstavců neberu vážně). Zítra mám zkoušku z manažerského účetnictví. Učila jsem se, ale co si budeme povídat, nejde to jako to šlo před pěti lety. Práce je fajn, ale není to ono. Chtěla bych cvičit, protože vím, že tak budu šťastná, ale když na to přijde, zaklapnu budík a raději spím o hodinu dýl. Nemám čas číst (protože škola a přesto pak raději koukám na seriály). A mohla bych přidat další a další řádky toho, co dělám, ale co mě nedělá šťastnou.
Sáhněte si do svědomí a řekněte mi: kolik z těch věcí, na které si stěžujete a díky kterým nejste šťastní, jste už zkusili změnit tak, aby vás šťastné udělaly?
Já jsem neudělala nic. Jediné, co dělám je, že sedím a koukám do zdi. V duchu, ne nahlas, nadávám, jak je můj život na nic. Že jsem sama. Že nejsem schopna dodělat školu. Že nejsem schopna začít se živit tím, co bych chtěla, co by mě naplňovalo.
Pojďme zkusit změnit svůj život. Začít od hlavy, kdy pak je jen malý krok k činům!
Komentáře
Okomentovat